Tento spis vznikl v padesátých letech minulého století a tehdy nemohl být vydán. Jeho hodnotu ukazuje porovnání se světu dobře známým spisem Jacka Finegana, který vyšel v roce 1964 (Handbook of Biblical Chronology - Příručka biblické chronologie).

Oba autoři vyvracejí tvrzení o úmrtí krále Heroda v roce 4 př. Kr. a narození Ježíše někdy předtím a studiem biblické chronologie směřují ke zjištění životních dat Ježíše Krista. V souladu se zprávou evangelií uznávají, že se Ježíš narodil před úmrtím krále Heroda Velkého, a proto se nejprve snaží zjistit data jeho vlády a smrti. Hlavním zdrojem informací jsou Starožitnosti židovské od židovského kněze a historika Josefa Flavia z konce 1. století po Kr., a pevně zjištěné události té doby: dobytí Jerusaléma Pompejem 25. září roku 63 př. Kr. a bitva u Aktia 2. září roku 31 př. Kr.

Při zjišťování dat vlády krále Heroda Finegan počítal 24 let vlády Hyrkána II. od dobytí Jerusaléma Pompejem v září roku 63 př. Kr. do září roku 39 př. Kr., ale nevzal v úvahu podrobně vylíčené ukončení jeho vlády o Letnicích, které byly až v květnu roku 38 př. Kr., po nichž Herodes prchl do Říma, kde byl jmenován králem v prosinci roku 38 př. Kr. Tím se také datum z Fineganova výpočtu dobytí Jerusaléma Herodem (za 3 roky pojmenování králem) posouvá z roku 36 do roku 35 př. Kr., jak to i dalšími údaji dokládá Jan Pouč. V důsledku tohoto rozdílu se neshodují ani v datu narození, křtu a veřejné činnosti Ježíše. Přesto se shodují na datu ukřižování Ježíše 3. dubna roku 33 po Kr.!

Při zjišťování data smrti dochází Jack Finegan početní kontrolou dat Josefa Flavia k úmrtí Heroda v roce 1 př. Kr. před Velikonocemi. Pouč dochází k úmrtí Heroda v roce 1 po Kr., před Velikonocemi.

Při zjišťování data narození Ježíše vycházejí Finegan i Pouč z dat křesťanských kronikářů, kteří píší, že se Ježíš narodil v 42. roce vlády císaře Augusta. Ten 42. rok počítá Finegan od zavraždění Julia Ceasara 15. března roku 44 př. Kr. a vyslovuje domněnku o narození Ježíše v půli ledna roku 2 př. Kr., ale netrvá na ní a současně píše: „Další skutečnosti je také třeba brát v úvahu.“ Pouč počítá od dne 19. srpna roku 43 př. Kr., kdy podle Tacita přijal funkci „princeps“ (první občan), a 42. rok končí 19. srpna roku 1 př. Kr. Nevede to tedy přímo k narození Ježíše v prosinci roku 1 př. Kr., aleje možné, že kronikáři při datování v celých 42 rocích měli na mysli prostě jen ten rok a ne detailní údaj v tom roce. Nasvědčuje tomu další údaj kronikářů, že Ježíš se narodil v 28. roce od prvního sčítání, které bylo v roce 28 př. Kr., tedy v roce 1 př. Kr. A rok 1 př. Kr. je podepřen také údajem římského historika z počátku 5. století po Kr. Pavla Orosia, který napsal, že vůbec první sčítání všech lidí se konalo v roce 752 od založení Říma (počítáno podle konsulů), což je také rok 1 př. Kr.

Důkazy o narození Pána Ježíše v prosinci roku 1 př. Kr. jsou také potvrzením, že náš letopočet začíná správně 1. rokem po narození Ježíše Krista, neboť o to ve sporu o letopočet šlo. Hvězda mudrců, v jejíž identifikaci mnozí hledali řešení sporu o rok narození Ježíše Krista, zůstává tajemstvím Mudrců z Východu; historické písemnosti ani archivy astronomů z 1. století př. Kr. ji neodhalují.

Datum křtu a začátek Ježíšovy činnosti klade Finegan spekulativně 30 let po narození v roce 2 př. Kr., tj. do roku 29 po Kr., kdy podle něj začíná kázat Jan Křtitel. Zde nebere v úvahu rozsah Janovy činnosti před Ježíšovým křtem, jak o tom píší evangelisté Matouš a Lukáš. Od roku 29 po Kr. do data ukřižování dne 3. dubna roku 33 po Kr. Finegan klade čtverý Ježíšovy velikonoční návštěvy Jerusaléma dle Janova evangelia, ačkoliv Jan jmenuje jen dvoje Velikonoce, jedny svátky bez jména, jednou slavnost Stánků a jednou posvěcení chrámu. - Pouč klade začátek Janova kázání dle Lukáše v 15. roce Tiberia, od jeho nástupu 19. srpna r. 14 po Kr. je to po 19. srpnu roku 28 po Kr., křest Ježíšův v prosinci roku 30 po Kr. (dle Epiphania 8. prosince) a troje Velikonoce v rocích 31, 32 a 33 po Kr.

Jan Pouč ve svém spisu přináší také upřesnění mnoha údajů jiných badatelů a údaje zde uvedené podepírá vazbou na data dalších událostí. Početní metody prověřování vyřazují mnoho pramenů, kterým někdo přisuzoval váhu.

Poučova práce nejsou jen čísla. Za čísly jsou děje a nich jasněji vystupuje jejich vzájemná souvislost a velikost Božího plánu, vlády a lásky. Zvlášť výrazně nám to připomíná Poučova řada sobotních roků a výklad Danielova proroctví, které se naplnilo Kristovou obětí na kříži v polovině 70. „týdne roků“dne 3. dubna roku 33 po Kr., jak už o tom psal Eusebius Caesarejský v Dějinách církve.

P. Jan Pouč je obráncem správnosti našeho letopočtu a tradičních životních dat Pána Ježíše, obráncem ojedinělým a o to víc pozoruhodným.