Fenomén Sovětského svazu nás nepřestává fascinovat ani dlouhá léta po jeho rozpadu, kdy se známá rudá vlajka se srpem a kladivem roztrhala na několik drobných samostatných částí. Trochu možná proto, že „impérium zla“ vlastně nikdy úplně nezaniklo, i když jeho nejvýraznějším dědictvím jsou dodnes citelné a dobře viditelné postkoloniální syndromy a komplexy. Reportážní kniha Impérium Ryszarda Kapuścińského je výsledkem několika autorových cest do bývalého Sovětského svazu, které podnikal od svého narození až po přelom osmdesátých a devadesátých let, kdy se na území SSSR odehrávaly rozhodující události korunované rozpadem komunistické velmoci. Kapuściński s geniální intuicí vystihl problémy, které ovlivňují i naši současnost a po přečtení jeho Impéria nám musí být absolutně jasné, že osud a chování ruského molocha nesmíme za žádných okolností podceňovat. Kapuścińského talent vystihnout ty nejpřesnější detaily je obdivuhodný, stejně jako jeho schopnost začlenit je do dlouhodobé historické perspektivy, a tak