Poslední vydání obdobného textu pocházejícího z autorského kolektivu hradecké farmaceutické fakulty, tj. Farmaceutické chemie léčiv ovlivňujících centrální nervový systém, vyšlo již v roce 1993. Za uplynulých dvacet let došlo ve většině skupin psychofarmak ke značným změnám, autoři se proto snažili popsat nové poznatky, zachytit vývojové trendy v jednotlivých farmakoterapeutických skupinách a především je zobecnit pomocí studia závislosti mezi chemickou strukturou a účinkem léčiv. Důraz byl kladen na chemické vzorce, které byly upraveny tak, aby byly zřetelné logické vztahy mezi jednotlivými léčivy, resp. jejich podobnost s cílovými neuromediátory. Pro úplnost je na konci jednotlivých kapitol uveden stručný přehled v praxi používaných léčiv s jejich INN názvy, lékopisnými (Český lékopis 2009 a doplňky), chemickými (IUPAC) a nakonec i příklady chráněných názvů léčivých přípravků (registrovaných v ČR do dubna 2013). Monografie je určena nejenom studentům farmaceutických fakult, může být vhodnou příručkou pro f