Masarykova zahraniční akce, její švýcarský počátek, není jen dokladem velkého diplomaticko-organizačního díla a umu několika málo intelektuálně neobyčejně zdatných jednotlivců se značnou dávkou předvídavosti a porozumění světovému válečnému konfliktu, ale i reálně napínavým komplikovaným souborem příběhů. Onen velký viditelný příběh politický, legitimizující vytvoření samostatného českého/československého státu na mezinárodní scéně, provázely příběhy další, méně nápadné, bez nichž by Masarykův úspěch nebyl myslitelný. Do velké konfrontační hry zahraničního odboje s rakousko-uherskou byrokracií vstupují krajanské spolky a zahraniční emigrace vůbec, zpravodajské služby, policie, cenzura, propaganda, justice a také jednotliví lidé – politikové, žurnalisté a v neposlední řadě dnes již fakticky bezejmenní vlastenci, kteří nasazovali svou osobní bezpečnost jako kurýři či členové domácího odboje udržující spojení se zahraničím a následně pak ti, kteří dávali všanc své životy na frontě v legiích. Autoři v předkládané