Matka Vojtěcha Hasmandová (1914-1988) zanechala hlubokou duchovní brázdu nejen ve vlastní řeholní rodině, ale v celé místní církvi. Právě intenzivně probíhá proces jejího blahořečení. Do kongregace vstoupila velice mladá, po studiích působila jako učitelka, ošetřovatelka a jako ředitelka školy. Ve vykonstruovaném procesu roku 1953 byla odsouzena na osm let vězení za údajnou špionáž a velezradu – propuštěna byla jen pár měsíců před vypršením trestu. Prožité utrpení ani následné skrytější pronásledování STB ji nezlomilo, pokračovala ve svém poslání a ve službě potřebným, od roku 1970 dlouhá léta v roli generální představené Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Ze shromážděných vzpomínek a korespondence zřetelně vystupuje mimořádná osobnost Matky Vojtěchy. Předkládaná kniha vyšla krátce po její smrti a od té doby se dočkala několika vydání. Z pověření sester boromejek přistoupilo Karmelitánské nakladatelství k novému vydání s jazykovou úpravou a s kvalitnější obrazovou přílohou. Marie Inviolata Krupková (1928-2005) byla česká řeholnice, generální představená Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského. Roku 1949 vstoupila v Praze pod Petřínem do Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského, v roce 1950 složila diplomovou zkoušku na ošetřovatelské škole sester boromejek. Noviciát byl předčasně ukončen z důvodů společenské situace (nástup komunistického režimu a nemožnost pokračovat v řeholním životě bez slibů) a ona se rozhodla složit sliby v mimořádném termínu 1. listopadu 1950. V roce 1970 byla zvolena do generální rady Kongregace a vykonávala službu sekretářky tehdejší generální představené Matky Vojtěchy Hasmandové. V této funkci působila 12 let do roku 1982, a v tomto roce byla zvolena Generální vikářkou. Po smrti generální představené Matky Vojtěchy Hasmandové (21. ledna 1988) převzala vedení kongregace a připravovala X. generální kapitulu, při které byla zvolena Matkou. V období, kdy byla generální představenou, došlo k významné politické změně v Československu, v letech 1990–1994 převedla společenství sester ze skrytého působení v totalitě do nových poměrů svobodného života. Toto období znamenalo navracení části řádového majetku, návrat k činnosti v nemocnicích a školách, a to znamenalo i nové ubytovací kapacity pro společný komunitní život. Dne 12. listopadu 1994 předala vedení kongregace své nástupkyni.